Jak zubní plak ovlivňuje vaše zdraví - nejnovější výzkumy 2025

zubní plak je tenká biofilmová vrstva skládající se z bakterií, slin a zbytků jídla, která se tvoří na zubech a dásních. V posledních letech se objevil řetězec studií, které ukazují, že tento zdánlivě nevinný film může mít dopad na celé tělo. Jak to funguje, co přesně ohrožuje a co můžete udělat, aby se to zastavilo, si rozebíráme níže.

Klíčové body

• Plak je nositelem ústních bakterií, které mohou vstoupit do krevního oběhu.
• Nové studie spojují plak s vyšším rizikem srdečních onemocnění, diabetu a dokonce některých druhů rakoviny.
• Prevence zahrnuje správnou dentální hygienu, fluoridaci a pravidelné kontroly u zubaře.
• Probiotické doplňky mohou podpořit rovnováhu ústní mikroflóry.
• Včasné odhalení příznaků periodontitidy snižuje systémová rizika.

Co přesně je zubní plak?

Plak vzniká během několika minut po jídle. Bakteriální buňky se přichytí na povrch zubu a vytvoří matrix bohatý na polysacharidy. Tento matrix zachycuje další částice potravy a sliny, čímž se vytváří stabilní biofilm. Bez pravidelného odstranění se plak zhušťuje a začíná dráždit dásně.

ústní bakterie jsou mikroorganismy, které žijí v dutině ústní a zahrnují druhy jako Porphyromonas gingivalis, Fusobacterium nucleatum a Streptococcus mutans jsou hlavní „pachatelé“ zubního plaku. Některé z nich produkují endotoxiny, jež mohou rozkládat tkáň dásní a podnítit zánět.

Jak plak ovlivňuje celkové zdraví?

Tradičně se plak spojoval jen s lokálními problémy - zubním kazem a paradentózou. Nové výzkumy z let 2023‑2025 však rozšiřují tento rámec.

Kardiovaskulární onemocnění

Studie z roku 2024 sledovala 4200 pacientů a zjistila, že lidé s vysokou úrovní plaku mají o 27% vyšší pravděpodobnost výskytu aterosklerózy. Mechanismus spočívá v tom, že endotoxiny z ústních bakterií pronikají do krevního oběhu, podporují tvorbu plaků v arteriích a zvyšují zánětlivé markery jako CRP.

Diabetes mellitus

Výzkum publikovaný v „Journal of Clinical Endocrinology“ (2025) ukázal, že pacienti s chronickou paradentitidou mají horší kontrolu hladiny glukózy. Zánětlivé cytokiny z ústní infekce zhoršují inzulinovou rezistenci. Naopak intenzivní dentální péče může průměrně snížit HbA1c o 0,4% během šesti měsíců.

Rakovina

Meta‑analýza pěti studií (2023‑2025) naznačila souvislost mezi dlouhodobým zánětem dásní a zvýšeným výskytem karcinomu hlavy a krku. Přesná příčinná souvislost není dosud plně objasněna, ale výzkumníci upozorňují na vliv bakteriálních metabolitů na DNA poškození v ústní sliznici.

Jaké jsou nejnovější studie?

Pro přehled uvádíme čtyři klíčové publikace, které přinášejí největší množství dat:

Praktické tipy, jak snížit riziko

1. Čistěte si zuby alespoň dvakrát denně fluoridovou pastou. fluorid posiluje sklovinu a snižuje tvorbu kyselých metabolitů bakterií je klíčový pro prevenci kazu.
2. Používejte mezizubní kartáčky nebo dentální nit k odstranění plaku mezi zuby, kde je zubní kartáček obtížně přístupný.
3. Vyplachujte ústní dutinu antimikrobiální ústní vodou, nejlépe s obsahem chlorhexidinu, ale ne častěji než jednou denně, aby nedošlo k narušení prospěšné mikroflóry.
4. Zahrňte do stravy potraviny bohaté na vlákninu a probiotika. probiotika pomáhají udržovat rovnováhu ústní mikroflóry a potlačují růst patogenních bakterií mohou snížit tvorbu plaku.
5. Navštěvujte zubaře minimálně jednou za šest měsíců. Včasné odstranění tvrdého plaku (tzv. zubní kámen) zabraňuje rozvoji periodontitidy závažného zánětu dásní, který může vést k úbytku kostní hmoty a ztrátě zubů.
6. Omezte cukr a lepkavé svačiny. Bakterie využívají cukry k tvorbě kyselin, které poškozují sklovinu a podporují růst plaku.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Pokud pociťujete krvácení dásní během čištění, bolest, nebo se objeví nepříjemný zápach z úst, je čas na kontrolu. Dále, pokud máte již diagnostikovanou chronickou onemocnění (např. cukrovka, srdeční onemocnění), pravidelná kontrola každé dva měsíce může pomoci sledovat vliv ústní hygieny na celkové zdraví.

Budoucí výzkum a co očekávat

V následujících letech se očekává rozšíření výzkumu na genetické faktory, které určují individuální citlivost na ústní bakterie. Studie také zkoumají možnosti cílených antivirotických látek a nové probiotické kmeny, které by mohly aktivně snižovat výskyt patogenních bakterií v plaku.

Souhrn

Nové studie jasně ukazují, že zubní plak není jen estetický problém, ale může mít zásadní dopad na srdeční, metabolické a dokonce i onkologické zdraví. Praktické kroky - pravidelná dentální hygiena, fluoridace, používání probiotik a včasné návštěvy zubaře - jsou efektivní cesta, jak tuto hrozbu minimalizovat.